O svátcích

Jak jme slavili Svátek oběti, jak se slaví v Palestině a co má společného s vánoci.

Tak jako u všeho jiného i u svátků platí, jaké si je uděláš, takové je máš, a každá rodina svátky – ať už jakékoli prožívá trochu jinak. Přesto jsou ale věci, které jdou napříč rodinami, zeměmi i kulturami. Nezáleží na tom jaký svátek právě slavíte, po celém světě jsou se svátky spojené určité věci, jako jsou jídlo, návštěvy … A znovu a znovu člověka dokáže překvapit, jak moc může mít společného žena připravující české vánoce a žena, která připravuje muslimský svátek (ať už v Čechách nebo v nějaké muslimské zemi).

Svátky totiž mají vždy cosi společné. Ona výjimečnost svátečního dne, kdy jsou lidé pospolu, kdy se vaří sváteční jídlo a peče se něco sladkého. To vše je spojující. A stejně jako před svátky českými se i před Eidem v muslimských zemích uklízí – svátky jsou přeci spojené i s návštěvami a má-li přijít jaká návštěva, chce se hospodyňka blýsknout. Zároveň je to ideální příležitost udělat velký úklid na který běžně v roce není chuť a nyní je záminka a tak se tedy vyrobí i ona chuť. A pak samozřejmě vaření a pečení.

Toto pondělí – 8. 12. pro nás muslimy vyvrcholila pouť v Mekce a tudíž jsme slavili tzv. Velký svátek či Svátek oběti (nějaké další info v článku "Kam muslime, kam spěcháš?... Ále, jdu na pouť." od Aishy).... A tak celý předcházející týden v naší domácnosti, ale i v milionech jiných domácnostech po celém světě, probíhal horečnatý úklid a pečení cukroví. Bohužel jsem letos nezvládla upéct tradiční palestinské eidové cukroví – Maamool – manžel pověřen během týdne nakupováním totiž pozapomněl na důležitou ingredienci – datlovou pastu. A tu, jak jistě uznáte, na každém rohu nenajdete. Krom toho jsem ale upekla -manželem milované- vanilkové rohlíčky, srdíčka a skořicové sušenky (tedy spíš perníčky). Během víkendu jsme ještě kupovali dárečky pro dítě a také jsme pozvali mojí rodinu na takovou předoslavu.

Samotný svátek či jeho oslava ale zajisté probíhá zcela jinak nežli české svátky. Začíná společnou modlitbou. Ta je zvláštní – trochu podobná té páteční – je krátká ale spojená s kázáním a nelze ji nijak nahradit. Jak už ale název svátku napovídá, je to den kdy se obětují zvířata – především skot. Toto je velice důležitá součást tohoto svátku a obětovat zvíře by měl každý, kdo k tomu má dostatek finančních prostředků. Část obětovaného zvířete si nechá rodina, která obětovala ale větší část se rozdává chudým. Před svátkem jsou velké trhy a často není pro zvířata „ani kam plivnout“. Ale samozřejmě jsou tu další „sváteční aspekty“ V Palestině je svátek o návštěvách a o penězích. A stejně tak i v celém arabském světě. Těsně před svátkem se kupuje pro každého nové oblečení, v den svátků muži navštěvují ženy a děti z příbuzenstva a dávají jim peníze – tzv idíje. Dárky se nedávají. Není to vůbec místním zvykem. A to ani třeba k narozeninám, vždy se dává hotovost a za tu si obdarovaný koupí co chce. Ani žádné zdobení se nekoná a tak když jsem poprvé prožila svátek v Palestině, byla jsem dost zklamaná. Ale letos, když jsem se chopila přípravy v dostatečném předstihu a udělala jsem si vše, jak jsem si představovala, svátek jsem si skutečně užila a to asi nejvíc ze všech svátků za posledních... no možná 9, 10 let. A co že jsme to tedy dělali, ani nic moc, z uklizeného, vyzdobeného a cukrovím naplněného bytu jsme brzy ráno s manželem a dcerou odešli na společnou modlitbu. Poté by teoreticky mělo následovat obětování zvířete, ale věřte nebo ne tady v ČR je to náročné finančně i organizačně a my jsme k tomu bohužel neměli příležitost. A tak alespoň peču sladkého beránka, kterého si pak doma zařízneme. Po skončení kázání jsme se tedy na místo obětování vydali s přáteli na oběd a dětské atrakce. Takový obyčejně neobyčejný všední pondělek. A přesto a nebo právě proto to byl úžasný sváteční den.

A co je poselstvím tohoto článku? Ať se každý na svůj svátek soustředí a udělá si ho podle svých představ a nepodřizuje se představám jiných. Nenechte se masírovat médii ani obchodními centry. A rozmyslete si, proč svátek slavíte a pro koho děláte to, co děláte. A závěrem přeji všem lidem pohodové svátky – ať už jakékoli.